Pochod Krajem kamenů

Ahoj 😉
Vítám Vás u dalšího článku z rubriky Pochody. Pro ty co nevědí o co jde, tak se jedná v podstatě o turisticko-sportovní akci. Zaplatíte startovné, dostanete mapu s trasou, kterou musíte absolvovat a vyrazíte na cestu.  Jak můžete poznat z názvu, tento pochod vede krajem kamenů. Je organizován klubem českých turistů z Petrovic, což je obec ve středočeském kraji.

Toť k úvodu vše a jdeme přímo na naší procházku.

Když jsem zjistila datum této akce, napadlo mě zeptat se přítele Jirky, jestli by nešel se mnou.





Vzhledem k tomu, že používá pouze auto, mě ani nenapadlo, že by souhlasil s pěší chůzí, natož na vzdálenost delší než třeba 2km. Každopádně jsem to zkusila. Nejdříve se zhrozil a klepal si na čelo cože jsem to vymyslela, ale rozhodl se, že půjde. To mě samozřejmě moc potěšilo a tak jsem se nemohla dočkat, až to přijde.

V sobotu jsme z chalupy, kam Jirka dorazil už v pátek navečer, vyráželi něco málo po 9 hodině, vybaveni pitím, vydatnou svačinou i sladkostmi. Na startu jsme vyplnili jméno a trasu, kterou jsme si zvolili. Následně jsme obdrželi mapu, s popisem cesty a vyrazili jsme.





Ze začátku šlo se celkem pohodově. Žádné velké kopce, nebylo ani vedro, ani zima. Úplně ideální počasí. Měla jsem opravdu radost, že jdeme spolu. Problém ale nastal ve chvíli, kdy jsem zjistila, že jsme vyrazili za davem a neposlechli instinkt. Ocitli jsme se totiž mimo naší trasu (já vím no, ženská v terénu s mapou). Každopádně naštěstí nebylo tak složité se dostat na kontrolní zastávku. Bohužel jsme si ale tak 1,5 zašli ( správně si myslíte, že Jirka nadšenej nebyl). V obci Předbořice, kde již zmíněná kontrola byla, jsme dostali na mapu razítko, že jsme daným bodem prošli, občerstvili jsme se, odpočinuli si a poté vyrazili dál. To jsme byli zhruba v polovině.

Opět jsem po chvíli cesty udělala chybu. Naštěstí ale nebyla tak velká a rychle se nám podařilo napojit na správnou cestu. Za několik kilometrů ale přišla krize. Postavil se před nás kopec. Na vrcholu byla rozhledna a tak není divu, že nám to dalo zabrat.

Poté už byla cesta opravdu pohodová, bohužel jsme ale měli už skoro celou cestu za sebou a tak se šlo hůř. Obzvlášť mé drahé polovičce. Zhruba 2 km před cílem byla ještě jedna kontrola a tak jsme si mohli odpočinout a nabrat zbytky sil. Jirka byl moc šikovnej a do cíle, ač ho tedy bolelo všechno, došel.




Za odměnu jsme dostali diplom a odznáček.

Kousek za začátkem našeho putování jsem zapnula v aplikaci mapy.cz stopaře, aby zaznamenával přesně kudy jdeme a tady je výsledek.



Zdrávy došli, jak se říká na pochodech.


Chodíte na podobné akce, které jsou ve Vašem okolí?  Budu ráda za komentáře.

Hezký zbytek dne
Marťa





Komentáře

  1. Super! Přítel tedy překvapil. Oni jsou hrozní kňouralové, jak se jedná o chůzi, ten můj je to samé :D Ale taky šel.
    Pochod jako takový jsem šla asi v patnácti a to Plánskou padesátku.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Fakt jsem to nečekala :) :) Jsem na něj pyšná :)
      Padesát bych nedala :/ max 25

      Vymazat
  2. Jéj, už začátek mě vylučuje :D Moje orientační smysly jsou tak dokonalé, že se ztratím i v rodném městě.. Ale vypadá to jako super činnost - člověk se dostane do přírody, projde nové místa a dělá něco pro své tělo. Až najdu někoho s orientačním smyslem, tak se k němu připojím a půjdeme do něčeho podobného :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem na tom právě taky blbě :D :D Ale došli jsme, tak to snad tak strašný nebylo. Určitě bys to zvládla taky :)

      Vymazat

Okomentovat