Milevský vyhlídkový okruh

Ahoj milí čtenáři 😉

Dneska jsem se rozhodla popsat jednu mojí misi za keškou (vlastně keškami) v rámci hry geocaching. Jak asi víte, mnoho koníčků nemám, ale tento, spolu s postcrossingem mě zaujali na tolik, že se nedá už přestat. Tento článek jsem Vám už slibovala v úplně prvním z této rubriky.
A jdeme rovnou na to!

Nejprve bych chtěla měla zmínit o co vlastně půjde. Vzhledem k tématu asi tušíte, že budete číst o nějakých keškách. Je tomu tak, nicméně se bude jednat v podstatě o jednu, která má v sobě jedenáct dalších a poslední dvanáctá je bonusová, a právě ta nese stejný název jako tento článek- Milevský vyhlídkový okruh. Jedná se o Mystery cache neboli o „Mysterku“.

Narozdíl od tradiční kešky neleží většinou mysterka na výchozích souřadnicích. K finálním souřadnicím se musíte určitým postupem dostat – výpočtem, luštěním hádanek či šifer, atd. Mysterky mohou být v určitých situacích i na výchozích souřadnicích (podobně jako tradičky), pak je například k jejich odlovení nutné otevřít kódový zámek – opět na základě nějakých instrukcí v listingu. Jako mystery cache jsou označovány například i noční keše (hledají se v noci pomocí svítilen či UV baterky) či challenge cache (keše s výzvou – bez jejich splnění nelze zalogovat nález).

Milevský okruh je dlouhý zhruba 20 km. Jednotlivých 11 keší Vám nyní popíšu. Každá keška má určité písmeno a k němu odpovídající číslo na víčku. Je nutné si je zapisovat, aby bylo možné odlovit tu poslední bonusovou. Z těchto čísel totiž vypočítají správné souřadnice bonusové kešky.

Zde můžete vidět mapu celého okruhu a kde se jednotlivé keše nacházejí

A) Dehetník (Tradička)
Je to přírodní památkou od 4. prosince 1985. Leží severně od obce Líšnice u Sepekova v okrese Písek, která byla vyhlášena pro ochranu vlhké louky s bohatou květenou převážně ostřicovitého a ostřicovorašeliníkové porosty sloužící jako refugium obojživelníků. Na území památky se nachází chráněné rostliny jako například vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), ostřice přioblá (Carex diandra), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) a rozrazil štítkovitý (Veronica scutellata), ze živočichů kuňka ohnivá (Bombina bombina), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), bekasina otavní (Gallinago gallinago), konipas luční (Motacilla flava) a linduška luční (Anthus pratensis). Památka je volně přístupná.

Tato keška byla poměrně snadná, jen mě navigace honila z jedné strany na druhou, ale pak se ustálila a odlov byl bezproblémový.

B) Pytlák (Tradička)
Je to rybník, který byl nazván podle okolního lesa Pytle. Jeho rozloha je 4,5ha a objem cca 60 000m3. Je napájen dvěma přítoky. Větším z rybníka Opršál a menším z rybníka na Hajdě. Přítok je však nedostatečný, závislý na množství dešťových srážek. V roce 1961 zde bylo vybudováno koupaliště vybavené pláží a dvěma skluzavkami. Původně chovný rybník získal statut rekreačního rybníka a koupaliště bylo mnoho let hojně využíváno nejen obyvateli Milevska.V současné době je koupaliště zrušené a rybník je využíván jako chovný. Podél břehů je hustý porost rákosin (zblochan vodní, orobinec, ostřice apod.), ve kterých hnízdí lyska černá, kachna divoká a další vodní ptáci. Při procházce u vody zde jistě vyrušíte nějaké obojživelníky (skokan zelený a hnědý, kuňka obecná).

Na jednotlivých informačních tabulích umístěných v okolí rybníka se seznámíte s životem v lese.

Pytlák mě trošku potrápil, ale nakonec byl odlov úspěšný.

C) Bitva (Tradička)
V místech dnešního dvora Staňkov bývala dříve vesnice, připomínaná již roku 1185, kdy ji od Vítkovců získal premonstrátský klášter v Milevsku. V říjnu roku 1744 se u Staňkova strhla bitva mezi Uhry (uherské vojsko přitáhlo do Čech na pomoc vojskům rakouským) a Francouzi. V neděli 3.října 1744 se plukovník uherských husarů Emerich Dessewfi (čti Deševi) zde (na místě, kde stojí výklenková kaplička) dostal se svým předvojem do léčky.

Vypráví se, že si v tísni vzpomněl na Pannu Marii Sepekovskou (jejíž obraz si předchozího dne v sepekovském chrámu prohlížel) a prosil ji o pomoc. S velkou odvahou a vírou ve vítězství se vrhl celý jeho oddíl do boje a podařilo se jim prosekat se z obklíčení.

 Na poděkování za záchranu v této těžké bitvě věnoval plukovník kostelu v Sepekově kostelní lavice, a ve své poslední vůli odkázal všechen svůj majetek „úctě Panny Marie Sepekovské“. Na památku byla v místě bitvy postavena kaplička s obrazem Panny Marie Sepekovské a proti ní na louce zasazen kamenný smírčí kříž, v místě, kde byli pohřbeni mrtví vojáci. Kříž zde vydržel do šedesátých let 20. století, kdy nedaleké pole oral traktorista a kříž použil jako zátěž na rádla. Když práci ukončil, pohodil ho vedle pole. Odtud byl pak kříž převezen na trakaři do Milevského muzea.

Zde byl taktéž odlov bezproblémový.

D)  Židovský hřbitov (Tradička)

Hřbitov židovské náboženské obce v Milevsku je umístěn nedaleko města, na kopci nad klášterem, v místě zvaném Židovna.

V tomto místě si připomeneme malou židovskou komunitu, která žila v Milevsku od 17. století. První rodina se zde usadila po roce 1640. V roce 1890 zde žil největší počet Židů, 172 osob, což bylo 6% zdejšího obyvatelstva. Zabývali se obchodem a hlavně provozovali různá řemesla. Později jejich počet klesal, v roce 1942 jich zde žilo 104, což tvořilo 3,6% obyvatel Milevska, kterých v té dobe bylo jen 2900. V letech 1942 a 1943 byli všichni deportováni do Terezína, nacistické peklo prežilo jen 14 osob. Pamětní deska se jmény obětí nacismu je umístěna na zdi bývalé synagogy ve měste.

Zdejší hřbitov byl založen v roce 1714 a rozšířen v 19.století. Nejstarší náhrobní kameny jsou z doby založení hřbitova, je možno si prohlédnout i cenné barokní náhrobky. Prvním pochovaným zde byl človek, který nepocházel z Milevska. Byl to počestný chudák, který zemřel ve stredu 8. Ševat 5474, jak je mimo jiné uvedeno na nejstarším náhrobku, který jistě snadno najdete, pokud ovšem umíte hebrejsky. Obřadní síň s kubistickými prvky je z roku 1928.

Židovský hřbitov byl také poměrně lehký.

E) Premonstrátský klášter (Mysterka)

Premonstrátský klášter je nejen významným kulturním a historickým prvkem města, ale je také nádhernou architektonickou památkou. Jeho návštěvu si určitě při svých toulkách Milevskem a okolím nenechte ujít. 

Milevský klášter je premonstrátský klášter na severovýchodním okraji města Milevsko, okres Písek. Byl založen mezi lety 1184 a 1187, jedná se tak o nejstarší klášter na jihu Čech. Založil jej Jiří z Milevska. Na jeho výstavbě se podílel i budoucí opat Jarloch se svými řeholníky. Čtyři roky po jeho založení klášter vyhořel. V době husitských válek byl klášter vypleněn. Tehdejší opat kláštera veškeré cennosti ukryl na hradě Příběnice, ale po dobytí Příběnic došlo ke zničení i těchto cenností. Celý areál milevského kláštera, stejně jako klášterní bazilika Navštívení Panny Marie a hřbitovní kostel sv. Jiljí jsou zapsány na seznamu kulturních památek píseckého okresu.

Jelikož tohle byla moje první mysterka a nevěděla jsem, jak postupovat v aplikaci, byla jsem trošku nervózní jak to celé dopadne, ale nakonec to bylo úspěšné.

F) Lom na Vinicích (Tradička)

Okolí Milevska se nalézá v oblasti středočeského Plutonu a je geologicky jednotvárné. Skalní podklad tvoří žulové horniny typu Čertova břemene. Jedná se o tmavé usměrněné portfyrické žuly kolísavého minerálního složení. Okolí Milevska je chudé na výskyt nerostných surovin. Tmavé žuly se těží v okolí Kovářova na výrobu pomníku a stavebního materiálu. V minulosti se zde těžily cihlářské hlíny (Cihelna u louže). Na zvětralinách žuly jsou v širším okolí Milevska vyvinuty hnědé půdy kyselé. V údolích přecházejí do vlhkých půd oglejených a nivních.

Lom na vinicích byl opět bezproblémově odloven.

G) Vášův mlýn (Mysterka)
Je zasazen v pěkném koutu krajiny, nachází se na Milevském potoce, pod hrází rybníka Váša, nedaleko od severního okraje města Milevska. K mlýnu se váže kus zajímavé historie, v jeho okolí je však zvláště v letních měsících živo i dnes, kdy už mlýn svému původnímu účelu neslouží. Majitelé zde zbudovali kemp a příjemné malé občerstvení s posezením na břehu rybníka, vášniví rybáři ocení i možnost sportovního rybolovu. Vášův mlýn je jedním z mlýnů na Milevském potoce, pravostranném přítoku říčky Smutné, která ústí v Bechyni do Lužnice.

Nejstarší zpráva o Vášově mlýně pochází z roku 1495, tehdy byl jeho majitelem mlynář Hronek Váša. Jeho potomci měli mlýn v držení ještě v polovině 17. století, teprve tehdy změnil majitele. V této době měl mlýn troje složení s třemi vodními koly a jedny stoupy s jedním vodním kolem. Páté kolo zajišťovalo provoz pily.

V roce 1910 zakoupil mlýn Josef Smrt, jehož potomci vlastní objekt dodnes. Na počátku 20.století prošel mlýn rozsáhlou rekonstrukcí. Po této přestavbě provoz mlýna zajišťovalo pouze jedno mlýnské kolo, v případě nízkého stavu vody parní stroj, později nahrazený naftovým motorem. Pohyb byl z hřídele mlýnského kola veden na palečné kolo umístěné v mlýnici a nově převodovým ústrojím na řemenové transmise, které již zajišťovaly pohyb jednotlivých mlýnských strojů. Od roku 1922 měl mlýn vlastní elektrické osvětlení, v té době proběhla i přestavba pily a hospodářských budov. Mlýn fungoval až do roku 1940, jeho provoz byl ukončen vinou velké povodně, při které došlo k protržení hráze Vášova rybníka.

K opětovné rekonstrukci mlýna a rybníka dochází až po roce 1989. Dnešní rybník Váša byl vybudován v roce 1995 na místě původního rybníka strženého povodní. Rybník je bohatě zarybněn, na březích jsou tabulkami označena místa vyhrazená pro sportovní rybolov, na louce nad rybníkem je zbudován kemp.

Výpočet kódu byl jednoduchý, ač jsem se opět trošku bála. Trošku jsem si zbytečně zašla za finálkou, ale nakonec jsem kešku našla.

H) Neposedná panna (Mysterka)
U silnice stojí na hranolovitém podstavci žulový morový sloup se sochou Panny Marie z první poloviny 18. století. Dnes je tu replika, originál byl před několika lety ukraden. Socha je obrácená k Milevsku.Druhý morový sloup stojí na okraji vesnice Křižanov též se sochou Panny Marie, na podstavci má letopočet 1678. Oba sloupy jsou otočeny pohledem k sobě, jsou vzdáleny asi 8 km a mají ochraňovat celou oblast mezi nimi před morem. Pověst vypráví, že socha stála u cesty z Milevska na Kovářov a při stavbě silnice dělníci obrátili sochu čelem k silnici, ale do rána se sama otočila směrem k Milevsku. Když se to opakovalo podruhé, už se o její obrácení znovu nepokusili.

Neposedná panna mě potrápila hodně. Byla jsem zde asi 3x. Vůbec jsem si nebyla jistá jestli mám správně souřadnice, ale měla. Nakonec se zadařilo. Přiznám se, že tato keška byla úplně poslední. Dokonce jsem měla dříve bonus-šlo to dopočítat i bez téhle jedné.

I) Boukal (Tradička)
Je to menší lesní rybník o rozloze 4,51 ha s nadmořskou výškou 490 m. n. m. se zarostlými břehy, rozsáhlými porosty rákosin a ostřic, s druhově bohatou faunou, vodních ptáků a několik druhů obojživelníků.

V roce 1985 byl vyhlášen za přírodní památku díky výskytu ohrožených druhů rosničky zelené a skokana zeleného. V roce 2004 byla vyhlášena za evropsky významnou lokalitu - díky výskytu kuňky obecné a v roce 2011 byla rozšířena o nedaleký rybník Zlatina, který je obdobný chráněnými druhy fauny a flóry. Původní rozloha byla rozšířena na 8,11 ha a zahrnuje tak oba rybníky a část okolních mokřadních luk.

Rybník má hranici ochranného pásma označenou dvěma červenými pruhy, kolem kterých je ochranné pásmo o šířce 50 metrů.

Z dalších ohrožených druhů se zde vyskytuje ropucha obecná, užovka obojková, blatnice skvrnitá, skokan hnědý, skokan ostronosý a skokan štíhlý.

Z ocasatých obojživelníků převážně čolek obecný a dále čolek velký a čolek horský. V tvrdých pobřežních porostech orobince širolistého a skřípince jezerního našlo dobré podmínky právě i vodní ptactvo – např. ohrožená potápka malá, vzácně moták pochop, čáp bílý, volavka popelavá. Dále zde každoročně hnízdí labutí pár a mladé zde vyvádí i lyska černá.

Rostlinstvo rybníka poskytuje výborné podmínky k rozmnožování a spolu s klidnou polohou v lese i dostatečný klid k životu.

Hráz je netradičně lemována vzrostlými jasany ztepilými. Můžeme zde obdivovat žlutě kvetoucí kosatce i porosty vlčího bobu – lupiny.

Keška u Boukalu je nádherně schovaná, ale přišla jsem na to hned.

J) Šibeňák-vyhlídka (Tradička)
Krásná vyhlídka na město Milevsko ze Šibeného vrchu.

Cílem této kešky je relaxace a krásný výhled na město Milevsko, jedná se o jednoduchou oddechovou krabičku..:))

Její náplní jsou různé drobné elektrosoučástky a malé elektro věci, možno říci, že je na to trošku zaměřená.

Prosím tedy o udržování kvalitního obsahu, díky! :))

Tady je pár vet o "Šibeňáku".

Město Milevsko melo v minulosti uděleno právo hrdelní a vykonávaly se zde popravy oběšením, stětím, lámáním kolem, zahrabáním za živa a upálením.

Každý rozsudek smrti musel ale schválit apelační soud v Praze.

Podrobnosti o výsleších obviněných a následných trestech jsou zapsány ve Smolné knize města Milevska z let 1560 - 1595 a 1747 - 1754, uložené v Městském muzeu.

V první části knihy je zde zaznamenáno 34 poprav, tedy jedna poprava ročně, v celé druhé části jen jedna. 

Mezi mé první kešky vůbec, patřil právě Šibeňák. Tenkrát jsem si číslo s písmenem nezapsala vůbec a kdoví, jestli tam vůbec bylo. Keška byla v tu dobu neskutečně zanedbaná, souřadnice vůbec neodpovídali skutečnosti. Dnes tam podle mě už ani není. Každopádně jsem číslo zjistila z fotologů kačerů předemnou.

K) Zvíkovec (Tradička)

Nejvyšším bodem na Milevském vyhlídkovém okruhu, žlutě značené turistické cestě kolem města , je tento zalesněný granodioritový vrch vystupující západně od Milevska.

Jeho východní okraj poskytuje velmi pěkné výhledy na město a Milevskou pahorkatinu, která tvoří rozvodí mezi povodím Lužnice a Vltavy. Zvíkovec je nejvyšší bod v bezprostředním okolí Milevska.

Patří k Milevské pahorkatině, která je součástí jižní části Středočeské pahorkatiny. Jejím nejvyšším bodem je Obora 570 m, dalším vyšším vrcholem je Chlum u obce Velká 552 m. Nejvyšší vrchy Milevské pahorkatiny tvoří rozvodí mezi povodím Lužnice - Milevský potok a povodím střední Vltavy - Hrejkovický a Jickovický potok. Milevsko leží v mírně zvlněné části, v údolí Milevského potoka v nadmořské výšce od 433 m do 500 m.

Zvíkovec mi dal také zabrat, musela jsem se poradit s kamarádem. Nakonec ale vše dobře dopadlo.

A nyní, když máme všechny písmena a čísla, můžeme se pustit do počítání finálních souřadnic:

N 49° AC.X    E 14° AB.Y

X = ( A + E + I + J + K ) * F + D

Y = ( E + G + H + K ) * F + B

Zde můžete vidět, že se mi nalezení všech keší podařilo a stejně tak počítání:

Musím se přiznat, že když jsem začala hledat kešky z této série, vůbec jsem netušila k čemu ty čísla s písmeny budou, ale poctivě jsem si vše zapisovala, což bylo moje štěstí. Když jsem přišla na to, k čemu jsou dobré, byla jsem zhruba v polovině. Z toho vyplývá, že jsem okruh v jednom dni opravdu nešla. Není to podmínkou.

Máte rádi takovéto keše obsahující ještě další? Já leda v případě, že jsou poblíž. Když jsem někde daleko, třeba na dovolené, nemá to dle mého názoru cenu, protože luštění může zabrat mnohdy i měsíc, ne-li více.

Doufám, že se Vám tento článek alespoň trochu líbil a že jsem Vás třeba motivovala k navštívení těchto míst, nebo byť jenom města Milevska.

Hezký zbytek dne 

Marťa