Sraz postcrosserů v Táboře

Ahoj milí čtenáři 😊
Jak jste si asi všichni všimli, nejsem blogerka, která by publikovala nějak pravidelně. Vím, že je to špatně, ale zase na druhou stranu dělat něco, co by bylo nucené, by zřejmě také nic dobrého nepřineslo. Tudíž vydávám jen ty články, ze kterých mám pocit, že by Vám něco mohly přinést, že bych Vás díky nim mohla vzít s sebou na nějakou akci, které jsem se zúčastnila nebo Vás prostě jenom informovat o tom, co zrovna dělám, vytvářím nebo z čeho mám zrovna radost. Myslím si, že tohle je ten nejlepší způsob. Vždyť bloguji pro radost. Když není v dobré náladě autor, dřív nebo později se to na článcích projeví a to má odraz i právě na Vás, na čtenáře. A Vy jste tou nejpotřebnější složkou celého tohoto koloběhu.

V sobotu, 6.10.2018  se mi opět naskytla možnost setkat se z postcrossery z Jihočeského kraje. Už počtvrté jsem se něčeho takového mohla zúčastnit a jsem za to strašně ráda. Jsou to super akce. Chci Vás tedy vzít alespoň takhle pomyslně sebou. Co Vy na to? Přidáte se ? Budu ráda.

Tak jdeme na to!

Tentokrát se jednalo o husitské městečko Tábor, které založil Jan Žižka z Trocnova. První písemné zmínky o tomto městě (osadě) jsou datovány přibližně do druhé poloviny 13. století. Leží v nadmořské výšce 437 m. n. m. a žije zde přibližně  35 000 obyvatel. Tábor tvoří ještě spolu s Planou nad Lužnicí a Sezimovým Ústím městskou aglomeraci. Jedná se o druhé největší město v jižních Čechách.

Na obrázku můžete vidět historické jádro. Je krásné se projít těmito uličkami.



Začátek srazu byl stanoven na druhou hodinu odpolední a výchozím místem byla socha Jana Žižky na stejnojmenném náměstí. Sešli jsme se bohužel jen 4 díky nemocnosti, které se v tomto podzimním období bohužel nevyhneme. Bylo to ale i tak skvělé.V restauraci U dvou koček, která se nachází velice blízko náměstí, jsme měli zajištěnou rezervaci.


Došli jsme si tam tedy na pozdější obídek, popovídali jsme si o všem možném a následně se pustili do podepisování pohlednic. Ano, i na takto malý sraz bylo zapotřebí nechat vyrobit pohlednice, abychom měli památku. Byly 4 varianty pohlednic, ale já si vybrala jen tyto.





Já osobně tyhle typy upomínkových předmětů zbožňuji. Kor, když se jedná o postcrossingovou akci. Podepisování nám šlo celkem od ruky a tak jsme usoudili, že bychom se mohli ještě projít městem. Bohužel, i když to mám do Tábora docela blízko. osobní vlaky v sobotu nejezdí úplně ideálně a tak jsem se musela rozloučit. 



Jsem ráda, že se srazy konají tak nějak s určitou pravidelností a já si můžu popovídat s lidmi naladěnými na stejnou vlnu. Doufám, že se s nimi zase brzy uvidím. 

Tak zatím ahoj a zase u dalšího článku 😊. 

A co Vy ? Podnikáte také nějaké srazy s lidmi stejně zapálenými pro jednu věc ? 
Jaký názor máte na články, které jsou nucené? 
Piště mi názory dolů do komentářů, budu ráda.

Doufám, že se Vám dnešní článek líbil. 
Přeji hezký zbytek dne,
Marťa 



Komentáře

Okomentovat