Sraz postcrosserů v Českých Budějovicích

Ahoj, zdravím všechny čtenáře tohoto článku. Je to další příspěvek do rubriky postcrossing, což je vlastně hlavní součást mého blogu. A o co se bude dneska jednat? Jak už z názvu vyplývá, bude to o meetingu, který se konal v sobotu 4.11.2017 v Českých Budějovicích.

Musím říci, že na tuto akci jsem se těšila jak malá holka už několik týdnů. Když jsem zjistila, že onoho čtvrtého je sobota, byla jsem nadšená. Většina těchto setkáních, pořádaných budějovickými postcrossery, byla totiž ve všední den a to já se tam mnohdy nemám šanci dostat. Nicméně toto datum pro mě bylo přijatelné a tak jsem se začala připravovat pomalu týden dopředu. No, to zase asi trochu kecám, ale minimálně ten týden před dnem konání, jsem přemýšlela, jaké to asi bude. Věděla jsem, že to bude nezapomenutelný zážitek, ale že až takový, to jsem nečekala.

Všechno bylo parádně připravené, naplánované. Dokonce se podařilo objednat k vyrobení několik pohlednic. No několik, bylo jich 300 😃. A výsledek je jak já říkám boží. Posoudit můžete i Vy sami.


Tyto srazové pohlednice dost lidí na postcrossingu sbírá. Do této nemalé skupinky se řadím i já sama, takže asi chápete mé nadšení z ní. Na zadní straně nechybí pochopitelně ani podpisy, které jsou na těchto typech pohledů zvykem.

A teď už k průběhu srazu.

Do Českých Budějovic jsem z Milevska musela jet dokonce už v 8:17 hodin, protože mi žádný jiný spoj nevyhovoval. Byla jsem tam sice o 2 hodiny dříve než ostatní, ale vůbec mi to nevadilo. Když jsme se v hale vlakového nádraží sešli, přesunuli jsme se pomalu na náměstí Přemysla Otakara II, které můžete vidět i na pohlednici. Navštívili jsme i samozřejmě obě dvě info-centra, kde jsme nakoupili zásoby pohledů. U kašny se k nám postupně přidávali další postcrosseři a naše skupinka se začala rozrůstat.



Procházkovým tempem jsme se vydali směrem k restauraci Masné krámy, kde jsme měli rezervaci na oběd. Povídali jsme si o pohledech o tom jaké má kdo zkušenosti a než jsme se nadáli byli jsme najezení a připraveni k dalšímu přesunu a to tentokrát do pizzerie Regina, kde se mělo udát podepisování pohlednic. Jak už jsem se zmínila výše, bylo jich 300. Naštěstí mi ráno něco říkalo, že si mám vzít razítko. Ještě že jsem si ho tedy na poslední chvíli hodila do kabelky, protože to byl celkem masakr, to všechno podepsat. Sešla se opravdu skvělá parta lidí a tak jsme si vše zpříjemňovali a nakonec nám to vlastně ani nepřišlo. Čas velmi rychle utekl a museli jsme se postupně se všemi rozloučit.
Na cestě domů jsem ještě nasávala tu skvělou atmosféru, kterou tomu všichni zúčastnění dodali. Byla jsem dost unavená, ale šťastná, že jsem tam se všemi mohla být a poznat je.


Tohle byl vlastně můj v podstatě čtvrtý sraz a stále se mi tato akce líbí víc a víc. Doufám, že budu mít tu příležitost, se ještě na nějaký vypravit.

Já nevím jak Vy, ale já miluji setkání lidí, které spojuje jejich společný koníček. Člověk se dozví spoustu nových a nepochybně zajímavých informací, zkušeností druhých, někdy i perličky, které se ostatním stali a hlavně když se sejde tak super parta jako se to poštěstilo nám včera, je to fantastický zážitek. Potom z toho můžou být přátelství na celý život.

Ještě jednou bych tedy chtěla moc poděkovat Marušce a Michelle za organizaci a za pohledy. Bylo to opravdu super a doufám, že se ještě někde potkáme 😊. Třeba v té Jihlavě v lednu.
Snad mluvím za všechny a bylo to moc povedené odpoledne.



A co Vy? Zúčastňujete se taky některých meetingů?
Nebo srazů příznivců Vašeho hobby?
Pište do komentářů.

Snad se Vám článek alespoň trochu líbil.
Hezký zbytek dne
Marťa


Komentáře

  1. Paradni clanek,diky:)

    OdpovědětSmazat
  2. Martino. Naprosto famózní článek. �� Dej ho třeba na ústředí PC, ať si o nás třeba počtou.. Těším na tebe na srazu v Jihlavě. Iggi ��

    OdpovědětSmazat

Okomentovat