Blogerská výzva

Ahoj, Při čtení jednoho článku, mě velice zaujal jeho obsah. Byla to právě bloggerská výzva. Tento nápad vznikl u bloggerky Canli a já se chci také přidat. Tudíž odpovím na některé otázky také a snad se výzva rozšíří dále. 

Jak jsem začala psát blog?
Od malička si stále něco "čmárám" na papír. Dříve to byly jen věty typu: "Jak se máš? " a tak dále, ale později to přešlo v různé příběhy. Poté mě to na dost dlouhou dobu přešlo a na začátku toho roku jsem začala přemýšlet o blogu a o publikování svých " děl" na internetu. 
Chtěla jsem přiblížit Vám ostatním svůj velký koníček postcrossing. Je to dost netradiční koníček, tak jsem si říkala, že budu každopádně jedna z mála, kdo o tom píše.

Proč píšu?
Postupem času zjišťuji, že mě to neskutečně baví a naplňuje. Přijde mi, že je velice důležité, když děláte něco, co máte rádi a co neděláte s nějakým odporem. Po pár článcích z rubriky již zmíněného postcrossingu, jsem nabyla dojmu, že jsem natolik originální, že budu muset vymyslet ještě další rubriky a že to celé nebude jen tak.
Bylo to podle mého, dobré rozhodnutí. protože se mi zamlouvá i psaní o jiných tématech.

Kdo je můj oblíbený autor?
Tahle odpověď Vás asi možná překvapí a asi i trochu zaskočí, protože paradoxně skoro vůbec nečtu. Jsem asi takový barbar, ale čtení knih mě vůbec nebaví. Tím máme vlastně zodpovězenou i další byť nepoloženou otázku: " Jaká je tvoje oblíbená kniha? " Jak už jsem napsala výše, moc, nebo spíše vůbec nečtu a tudíž nemám ani svou oblíbenou knihu.
Samozřejmě blogy čtu, ale ty mají tu výhodu, že jsou většinou menšího rozsahu než samotná kniha.

O čem píšu?
Snažím se psát o hlavně o postcrossingu, což je koníček, který se mě drží opravdu dlouhou dobu. Jsem na posílání pohledů už skoro "závislá". Hodně lidí se mi směje a ptá se mě, co na tom mám, ale je to zkrátka moje srdcová záležitost. 
Dlouho jsem tedy přímo článek na toto téma nenapsala, ale snažím se ho tam alespoň trochu zapojovat. 
Můj blog také obsahuje rubriku "Různá témata" a tam se zaměřuji opravdu na všechno možné.

Jak dlouho mi trvá napsat jeden článek?
Když mám dobrý den i nápad, trvá mi to celkem chvíli. Ovšem pak se snažím vychytat veškeré chyby, doplnit co jsem chtěla sdělit a už jsem to neuvedla, vložit nějaký pěkný obrázek, nebo odkaz. 
Na tuhle otázku nedovedu nějak přesněji časově odpovědět. Většinou začnu psát odpoledne nebo večer a až druhý den publikuji veřejnosti.

Už jsem někdy měla spisovatelský blok?
Spíš bych to nazvala blokem s nápady. Občas se mi stane, že nejsem schopná vymyslet ani téma článku a když už se mi to povede, nejde mi to zpracovat.
Mám pocit, že když začnu vydávat články často, tak se zhruba za měsíc tahle krize dostaví.

Ví moje rodina/ přátelé, že píšu? Ne - proč ne? Ano - podporují mě?
Ví. Rodičům některé články dávám číst a docela často mi sdělí, že nechápou jak to, že mám poměrně slušnou slovní zásobu a vůbec nečtu. Možná jí nemám až na takové úrovni, na které bych jí měla mít, ale kupodivu mi to stačí. 
A přátelé o tom taky vědí, protože se snažím některé články i samotný blog zveřejňovat na své zdi na facebooku.
Řekla bych, že se mě všichni snaží podporovat.

Označuju se ráda za bloggerku?
Za svůj život, jsem dostala různé nálepky a přezdívky, takže označování se mi od útlého věku nevyhlo.
To, že jsem bloggerka, se mi ale zamlouvá ze všech nejvíce.

Zkoušela jsem už někdy napsat knihu?
Mám různé nápady, ale jestli to někdy dokončím, to nevím. Každopádně bych chtěla a pokouším se o to.

Jaká je největší výzva, se kterou se setkávám jako bloggerka?
Za největší výzvu považuji mít  slušný počet spokojených čtenářů. Zatím tedy nemohu určit, co je slušný počet, ale každý člověk se počítá a jsem za něj ráda.

Jaké jsou ideální podmíny pro psaní?
Nejideálnější podmínkou pro mě je mít nápad. Třeba tenhle článek sepisuji ve škole a žádný hluk mi nevadí. Když ten nápad ale nemám, potřebuji klid, abych něco vymyslela, nebo alespoň sepsala pár vět na začátek.
Dokonce jsem schopná psát i při filmu v televizi.

Co mi blogování dalo a vzalo?
Jediné co mi bere, tak je čas, který je ale pro mě vhodně strávený. Jinak si myslím, že mi spíše dost věcí dává. Dalo mi to rozhled, další super koníček a nové příležitosti komunikování s lidmi. Určitě by toho bylo mnohem více, ale nechci se zbytečně moc rozepisovat. Jak jsem už napsala, vím, že mi blogování spíš dává, než bere.

Pokusila jsem se odpovědět na některé otázky, které použili i ostatní a jak jsem psala v úvodu tohoto článku, doufám, že se tato výzva rozšíří dál. 

Snad se Vám to líbilo a třeba budete pokračovat také



Hezký zbytek dne 
Marťa




Komentáře

  1. Článek se mi líbí! :) je vidět, že blogování Tě vážně baví, tak hlavně ,,tfuj tfuj", ať se na blogu daří a věřím, že budeš mít více aktivních čtenářů! :)

    OdpovědětSmazat

Okomentovat