Krajem rybníků

Ahoj všichni
Momentálně se u mě pořád něco děje. Minulý víkend jsem byla na srazu postcrosserů v Třeboni, pak jsem následující týden jezdila na zkoušky a víkend, který byl teď, jsem také měla o zábavu postaráno.
A tyhle všechny zážitky Vám velice ráda sděluji.

A  co se tedy dělo tentokrát?

Konal se již 42. ročník dálkového pochodu s názvem Krajem rybníků. S kamarádkou jsme se domluvily poměrně dlouho dopředu, že se této akce zúčastníme. Jelikož bydlím od Veselí nad Lužnicí, kde byl start, poměrně daleko, musela jsem vstávat už před šestou hodinou ranní, abych se na místo konání dopravila včas. Naštěstí šlo vše podle mých představ a o půl osmé už jsem byla s kamarádkou. Společně jsme se zaregistrovaly a  koupily si tombolu, na kterou jsme bohužel ani jedna nic nevyhrály. Pak jsme, se vydaly na cestu!



Naše první kroky směřovaly ke známým pískovnám, které se nacházejí nedaleko Veselí nad Lužnicí. Tam nás čekala první kontrola, první bod, kam jsme se musely dostat. Na těchto stanovištích bývá většinou občerstvení a hlavně je tam razítko, které si pochodník musí natisknout k popisu trasy, aby měl důkaz, že na tomto místě byl. Dále naše cesta pokračovala do vesničky Frahelž, kde byla kontrola číslo dva. Od té chvíle nám nohy začaly těžknout víc a víc, slunce pálilo a my si začaly
říkat: „Ať už jsme v cíly. " Pomalu se ale naše cesta začala stáčet zpět k Veselí a my měli naději že dojdeme. Když jsme byly na kontrole v pořadí třetí a zároveň poslední, s názvem Občerstvení pod hrází, zbývaly nám do cíle zhruba dva kilometry. Jásaly jsme, když jsme protnuly pomyslnou cílovou pásku a ještě více, když jsme obdržely ony pamětní listy a mohly si konečně sednout.



Počasí bylo krásné a tak jsme vůbec nelitovaly našeho rozhodnutí. Byl to super pobyt na čerstvém vzduchu a navíc jsme udělaly něco i pro své zdraví. Byly jsme na sebe opravdu pyšné, že jsme zdolaly 25 kilometrů. Krokoměr nám dokonce jak vidíte, uváděl kilometrů 26.


 Také to považujeme za takový menší trénink na 19. května se konající pochod Praha-Prčice. Bude to rozhodně horším terénem a  bude to kapánek delší trasa, ale MY to dáme!
Jak obstojíme, to Vám dám určitě vědět.
Zúčastňujete se někdo takovýchto pochoďáků a chystáte se někdo na Prčice?
Pište do komentářů, budu ráda a třeba se potkáme :)


Snad se Vám článek alespoň trochu líbil
Hezký zbytek dne
Marťa

Komentáře